Během soužití s netopýry mohou občas vzniknout některé problémy. Téměř vždy však existuje přijatelné opatření, jak situaci vyřešit s ohledem na zvířata i obyvatele domu. Zde naleznete příklady nejčastějších problémů a jejich řešení:

Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nelze jednoduše odstranit popsanými způsoby, většinou i tak existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc – kontaktujte nás.

Modelové příklady řešení problémů – zde naleznete modelové příklady opatření, která byla v minulých letech provedena v některých budovách využívaných významnými netopýřími koloniemi v ČR a na Slovensku.

Znečišťování budovy pod výletovým otvorem padajícím trusem

Znečišťování budovy (např. oken) pod výletovým otvorem padajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že 50 cm pod otvor nebo nad znečišťované místo nainstalujeme 10 cm širokou plechovou či dřevěnou stříšku. Další možností je umístit pod výletový otvor namísto stříšky plechový okap, do kterého je trus následně zachytáván. Nahromaděný trus je pak ale třeba pravidelně odstraňovat.

Šramocení a hlučné hlasové projevy netopýrů

Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti. V případě, že je situace pro obyvatele domu neúnosná, lze po poradě s odborníkem a s povolením orgánu ochrany přírody přistoupit k šetrnému uzavření vletových otvorů. Netopýři tak budou nuceni přesunout se jinam. Pokud řešíte tento problém, kontaktujte nás.

Náhodné zálety netopýrů oknem do bytu

Náhodným záletům netopýrů do bytu lze předejít použitím okenní sítě na komáry. Pokud to nelze (u vyklápěcích oken), nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu. Když vám netopýr náhodou vletí do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat – netopýr se po chvíli zorientuje a většinou si najde cestu ven sám. Více

Pronikání netopýrů z úkrytu do jiných prostor budovy

Nejčastější případy, se kterými se můžeme setkat, jsou následující:

• Netopýři sídlící na půdách mohou někdy opakovaně zaletovat z půdních prostor i do jiných částí objektu, kde je jejich výskyt nežádoucí (např. protože zde svým pohybem aktivují instalované zabezpečovací zařízení nebo znečišťují využívané prostory trusem). Řešení tohoto problému je poměrně jednoduché. Pokud například proletují přes otevřené schodiště vedoucí z půdy do nižších pater, stačí oddělit schodiště např. dřevěnou přepážkou nebo dveřmi. Stejně tak je možné oddělit přepážkou část půdy, kterou chtějí majitelé budovy využívat k jiným účelům (skladování věcí, sušení prádla apod.). Je však nutné postupovat tak, aby při tom byla zachována prostupnost celé letové trasy, kterou netopýři dosud používali pro vstup do úkrytu. Proto je třeba takovéto opatření vždy konzultovat s odborníky!

• Štěrbinové druhy netopýrů mohou v některých případech z úkrytu na plášti domu omylem proniknout různými skulinami (např. kolem špatné izolace, dutinami v podstřeší nebo komíny) dovnitř domu – do chodby, stoupaček apod., odkud následně nemohou najít cestu zpět do úkrytu. Problém lze většinou vyřešit uzavřením otvorů, které vedou z prostor obývaných netopýry do vnitřku domu. Většina případů však vyžaduje podrobnější průzkum situace a vždy je při tom nutná spolupráce s odborníky – kontaktujte nás. proklik na kontakty Rovněž uvěznění netopýři většinou potřebují odbornou pomoc, kterou jim poskytnou pracovníci záchranné stanice.

Hromadění trusu na půdách a trámoví

Dlouholetým pobytem velkých kolonií netopýrů v půdních prostorách může dojít k nahromadění trusu, který zatěžuje strop. Mohou být také poškozovány trámové konstrukce, přímo vystavené účinkům moči a trusu. Opatření, která tento problém pomohou vyřešit, jsou následující:

Po provedení očisty půdního prostoru se na podlahu pod kolonií natáhne paropropustná fólie, která umožňuje zároveň vysušování trusu a nezabraňuje dýchání klenby nebo stropu budovy. Fólie zabraňuje poškození podlahy a usnadňuje pravidelný úklid trusu. Úklid trusu mohou po dohodě zajistit členové ČESON či různých dalších regionálních ochranářských organizací (např. základní organizace ČSOP). Trus netopýrů představuje kvalitní hnojivo bohaté na dusík, lze jej proto uchovat a posléze použít na zahradě či na poli.

V některých případech (často např. na půdách kostelů) je vhodnější instalovat nejprve nad klenbou stropu dřevěnou podlážku a na ní poté umístit fólii. V případě potřeby je podlážku možné umístit tak, aby nespočívala přímo na očištěných trámech. Okraje podlážky by měly být vyvýšené, aby přes ně trus nepřepadával.

Potřebnou ochranu očištěnému trámoví pod místem výskytu netopýrů poskytnou stříšky z půlených plastových trubek. Plasty jsou našroubovány na kovových nosnících, pomocí kterých jsou nasazeny na trámy. To umožňuje postupné vysychání promočených trámů a jejich „dýchání“.

Jednodušší a levnější variantou je připevnění trubek pomocí závitových šroubů nebo jejich položení přímo na trám a upevnění pomocí drátu. Místo trubek lze případně použít také pásy nopové fólie, které se na trámy připevní pomocí nastřelovacích spon nebo přivážou rovněž pomocí drátu.

Podrobnější informace o instalaci ochranných prvků na půdách včetně modelových příkladů lze nalézt v Metodických listech Opatření pro ochranu netopýrů v budovách.

Ochrana půd proti výskytu domácích holubů

Nežádoucímu vnikání holubů na půdy lze zamezit i takovým způsobem, který zároveň umožňuje další existenci letní kolonie netopýrů. Použít lze některou z následujících metod:

• Do otvorů či oken se nainstaluje pletivo, které je v horní části ohnuté a pohyblivé, čímž znemožňuje usednutí holuba. Nad horním koncem pletiva se ponechá mezera až 20 cm, kterou netopýři na rozdíl od holubů proletí.

• Okna lze zajistit také pomocí vodorovně umístěných kovových tyčí či dřevěných latí, mezi nimiž jsou zachovány otvory minimálně 40 cm široké a 5–6 cm vysoké. Kovové tyče se upevní do bočních stojek nebo do rámu. Z hlediska netopýrů je vhodnější použít dřevěné latě – pokud je dřevo dostatečně drsné (nehoblované), mohou se na něm netopýři v případě potřeby i zavěsit.

• Do oken ve vikýřích je možné přibít napříč latě s mezerami také následujícím způsobem: Ve spodní části okna se umístí zevnitř i zvenku cca 10 cm široké nehoblované prkénko, na které mohou netopýři přistát a šplhat po něm. Nad ním následuje lať tvořící štěrbinu cca 4 cm, kterou netopýr po usednutí snadno proleze, zároveň však bezpečně vylučuje proniknutí holubů. V horní části okna, kam se holub po přistání odspodu nedostane, je vhodné umístit latě ve větších vzdálenostech (10–15 cm), aby umožnily netopýrům přímo vletovat do úkrytu.

• Menší otvory lze také upravit pomocí dvou nehoblovaných prken umístěných paralelně vedle sebe v otvoru podle nákresu (vzdálenost mezi deskami ponechat min. 6 cm, nejlépe 8–10 cm, s přesahem desek rovněž 8–10 cm). Tato úprava zároveň zvyšuje ochranu půdního prostoru před nepříznivým počasím, je tedy vhodná pro otvory vystavené silnému větru.

• Okna v kostelních věžích jsou často opatřena dřevěnými žaluziemi. Některé typy žaluzií však umožňují nežádoucí pronikání holubů do půdního prostoru věže. Zakrytí žaluzií pomocí pletiva není vhodné z hlediska ochrany netopýrů, v některých případech masivního výskytu holubů je však nezbytné. V takové situaci je lepší umístit pletivo z vnější strany žaluzií. Pokud je pletivo instalováno z vnitřku, mohou se holubi usazovat na lamelách žaluzií, následná údržba těchto nepřístupných míst je pak velmi obtížná. Pozor: zcela nevhodné je použití šestihranného, tzv. králičího pletiva, které pro netopýry představuje velké riziko. Při prolézání mohou netopýři snadno uvíznout křídlem v oku pletiva a uhynout. I v případě instalace pletiva lze v okně zachovat vletový otvor pro netopýry – umístěním dřevěné lišty s otvorem o šířce min. 40 cm a výšce max. 7 cm.

• U žaluzií, jejichž lamely mají sklon maximálně 45º vůči vertikále a vzdálenost mezi nimi činí maximálně 7 cm, je vnikání holubů málo pravděpodobné. V těchto případech tedy není použití pletiva nutné. Pokud se v horní či dolní části okna (nebo v místě chybějící lamely) nacházejí větší otvory, kterými holubi prolézají dovnitř, lze tento problém řešit instalací pletiva pouze v místě tohoto otvoru.

• Zabránit výskytu holubů na půdě lze také zatemněním střešních okének (nahradit okenní skla deskami z neprůhledného tmavého materiálu).

Výskyt domácích holubů ve věži či na půdě je nežádoucí i z hlediska ochrany netopýrů. Kromě hluku a neustálého pohybu holubů může netopýrům vadit i prach a vápno, které se uvolňuje z nahromaděného trusu. Proto je vhodné po instalaci některé z uvedených zábran provést také úklid znečištěného půdního prostoru.

Ochrana půd proti výskytu kuny skalní

Proti výskytu kuny na půdě lze použít některé z následujících opatření:

• Použít odpuzující látky (např. mazut, naftalín), které se umístí u vstupního otvoru a v místech, kudy kuna často prochází. Tato metoda je v některých případech účinná, alespoň na kratší dobu. Uvedené látky (zejména naftalín) však mohou odpuzovat i netopýry, pokud by se zápach příliš rozšířil po půdním prostoru. Proto je třeba postupovat velmi opatrně a vždy ve spolupráci s odborníky.
• Umístit nálevkovité uzávěry na okapy.
• Odstranit či zkrátit vegetaci (např. větve stromů), která je v kontaktu s budovou.
• Utěsnit otvory mezi zdmi a římsami (pouze otvory používané kunou!).